♠ Zprávy ze záhrobí

La jalousie

26. srpna 2010 v 21:48 | Sandie
Překladatelský oříšek ala Sandie. Milujuju homofonní (ne homofobní) slova :))
Vilná Beruška - chudák Ferda
Ale tady přece vůbec nejde o žaluzky. Jde tu o to, že občas závidím sama sobě. Je to pravda; lhostejno, jak moc zvláštně to vyzní. Jsem na VŠ, ležím na pohovce s notebookem, na stole mám dokončenou zakázku pro Petite Praline, na nehtech perfektní nový lak (jehož reflexní barva donutila mou maměnku zauvažovat nad tím, zdali její dceruška není jednou z mála daltoniček).

Láduju se čokoládou od svého milovaného muže a těším se, až se spolu zítra uvidíme, budeme si povídat, smát se; až se budeme vzájemně pohoršovat a podporovat v příšerných dvojsmyslných hláškách. Je tak snadné být šťastná...

Dostala jsem od dědy peněžní dar ke všem těm Vánocům a narozeninám, které s úspěchem ignoroval, takže díky starému pánovi budu moci adoptovat ty dokonalé cybergoth platformové boty, po nichž už dlouho toužím (a místo nich si koupím jiné blbosti).

Dostát svému jménu

13. srpna 2010 v 17:21 | Sandie
Nestvořit článek v pátek třináctého by mohlo přinést smůlu. Ny? Mně už sice dneska asi nerozhodí nic, ale tvůrčí potřeby se ozývají celkem nahlas. Navíc nemám ráda, když jakýkoli projekt stojí, dokonce mne to silně irituje (z čehož vyplývá, že docela často skřípu chrupem).
čiči

A vůbec - dneska se děly samé hrůzy. Proč jednou taky nedopřát jiným, aby si řekli, jak na tom jsou oproti některým dobře? :))

Pokud chcete vědět, jak Sandie prožila den, který začal ve čtyři ráno, obsahoval spoustu koloritu a benzinu, směle pod perex!

Krátké hlášení

30. července 2010 v 14:57 | Hrabě
Pozor pozor, krátké hlášení!

Ačkoli Sandie před maturitou slibovala hory doly, a před prázdninami dokonce i něco jako Buckinghamský palác, nevypadá to s provozem blogu v čase post-stresové aktivity nijak růžově. Neustále se ji snažím dokopat k sestavení bezpředmětných článků, veřte mi, leč neúspěšně.

A protože mohu s hrdostí prohlásit, že jsem minimálně stejně pomstychtivý, jako Sandie, sepíšu článek o jejím životě. MUAHAHAHAHAHAHAHA!! (Omluvte můj nedokonalý ďábelský smích; jsem teprve v zácviku. Do příštího výstupu se polepším, tak přísahám na svou šlechtickou čest!)
Pikantní detaily ze zákulisí blogového života jedné obludy pod perexem,

Letní design

25. června 2010 v 1:07 | Hrabě
Hohohó!! Už zase pěknou chvilku nic nepřibylo. Proč? Je to jednoduché; Sandie užívá znovunabyté svobody a na blog nám pěkně peče! Naštěstí jsem zde já, Hrabě, a jako malou kompenzaci těm, kteří na blog rádi zajdou (a já věřím, že krom Snadie a mne se takoví najdou), jsem změnil design blogu z přívětivého podzimního na odlehčený letní - proto ty meruňkovo-lososové barvy.

Když už jsem takto pěkně v ráži, předejdu dotazům ohledně anket, které se zde přestaly objevovat, když se Sandie milostivě uráčila sednout k učení. Pak ji to ale asi začalo bavit (jinak si to vysvětlit neumím) a učila se tak, až se dostala na vysokou školu, a ankety zase přišly zkrátka. Nová anketa se zde objeví v době krajně neurčité (nehledě na to, že takhle o prázninách nemá valný smysl dělat průzkum).

A co se v nejbližší době chystá? Sandie má připravené dva stripy, které vás jistě jako obvykle shodí ze židlí přímo pod vaše psací stoly. Dále budeme fotit v cybergoth sukni (což se týká zase jen Sandie), která vyšla velmi, velmi interesantně, a jestli dají ti věční kamarádi pokoj a přestanou Sandie tahat ven nebo se kýblovat k ní domů, začne pořádně plnit i zbytek položek jednoho z těch seznamů, který si v záchvatech zoufalé touhy po flákání vystavila na blogu.

Sbohem, protože až tohle zítra večer objeví, bude se mnou amen.

Váš Hrabě ~

Je to tam!

16. června 2010 v 19:56 | Sandie
No skutečně. Chvíli ještě potrvá, než to plně akceptuju, ale já vždycky měla trochu zpomalené vnímání stresu. Nejdůležitější ale je, že se vyplatily hodiny mučení nad biolou a záludnou chemií, ani ta fyzika, kterou jsem se znova naučila sama a bez pomoci, mi nakonec nezlomila vaz. Vyplatilo se okrádat se o spánek celé dva měsíce, vyplatilo se zkolabovat. Vyplatilo se investovat peníze do přihlášek a ubytování.

Lidi, jsem na VŠ.

A tehdy začalo mé trápení

5. června 2010 v 22:24 | Sandie
čiči
Pan Spiegelman promine zneužití titulku.
Upřímně řečeno, už toho začínám mít tak akorát dost. To, že jsem celej svaťák přežívala jen na nervech a špatně pokrájeném okurkovém salátě, to bych ještě překousla. Jenže po úspěšném zvládnutí maturity stres povolil, párkrát jsem si vyšla ven, a jen se modlím, aby to nemělo nic společného s tím, že mě nějakosi škrábe v krku a bolí hlava O.x
Pozítří mám přijímačky, první z mnoha. Je toho MOC. Všechno mi leze na nervy, především čtyři zdi mého pokoje, neztlumitelná televize a mámino motto s ní spojené (let's get loud!). Bolí mě záda, oči mám unavené a nemůžu se dočkat, až tohle všechno bude za mnou...
Ale zas... kdy jindy člověk užije tolik legrace?

Tři, dva, jedna TEĎ!!

20. května 2010 v 20:49 | Sandie
Haló, haló, hovoří k vám průvodce výpravy do Maturitánie!
Anebo radši ne.

Co vám mám povídat, prostě mi už totálně hrabe :D Mám v hlavě maglajz z přehršle informací, a studium není zdaleka jediné, co teď mám v hlavě.

Bohové... Je za mnou fáze, kdy jsem trpěla utkvělou představou, že začnu v češtině omylem motat něco z biologie nebo chemie, ale přišla fáze, kdy jsem rozhodnuta překládat tematické otázky z chemie do angličtiny, bude-li si to situace žádat (jakože bude, protože při svém štěstí si vytáhnu otázky typu ekologie atp.).

Jestli mi nepraskne hlava, přežiju to. Držte mi palce, lidi, mám termín v pondělí!

Nečinní a následně mrtví. Takoví jsou oni. Studenti!

Prázdninová předsevzetí

16. května 2010 v 16:41 | Sandie

Hodina trestu se přiblížila!

pepan
A já přísahám ve jménu dobra, lásky a spravedlnosti, že hned po přijímačkách uskutečním věci, které najdete pod perexem.

Iontové radikály a jiné písničky

28. dubna 2010 v 15:33 | Sandie

Víte, co je krize, když jste kocour?
Když na vás leze jaro.
kluci
A víte, co je krize, když jste Sandie?
Odpověď pod perexem.

Výlet do Maturitánie se blíží

24. dubna 2010 v 21:02 | Sandie
Milí přátelé, výlet do Maturitánie se mi švihosvistně blíží. Vypravím se na něj dne 17. 5. spolu se svými spolužáky, kteří stejně jako já podstoupí rituál proměny v dospělce zkouškou z biologie, chemie, anglického jazyka a češtiny. Komunikovat s třemi speciálně vybranými příslušníky místního kmene Komise-komise budeme výhradně v maturitánštině, a to za doprovodu všech příslušných somatických projevů, mezi kterými dominují třasavka, běhavka, blivilka a další, jejichž názvy není možné převést do spisovné češtiny.

Během následující doby, která zbývá do onoho skvostného a dlouhoočekávaného výletu, bude zveřejněno maximálně pět článků, jejichž obsah se bude v závislosti na zkracování doby přípravy zhušťovat do stále stručnějích zpráv se stále hysteričtějším obsahem.

BOJIIIIIM!!!

 
 

Reklama