♠ Zprávy ze záhrobí

Ne tak docela doma

23. července 2011 v 21:13 | Sandie
Milí čtenáři, dnes jen kraťoučká zpráva:

Dovolená neodvratně končí a zítra vyrážím domů do Prahy, což je pro provoz blogu výborná zpráva :)) Mám spoustu moc povedených fotek a hlavně energie! Yay, už se moc těším, až se zase pustím do práce!

Pozdravy z Mácháče

18. července 2011 v 21:20 | Sandie
Zdravím všechny :)

V době, kdy čtete tento článek, jsem na dovolené a myslím, že si ji fakt užívám :)) Mám pro vás nicméně i takto pár updateů: nemám přednastaveny již žádné další články (pro někoho dobře, pro někoho špatně :D ), nicméně je tu NOVÁ ANKETA! Už tu je pěkných pár dní, ale třeba si jí nevšimli všichni ^^; Takže honem všichni hlasujte, ať má Hrabě co vyhodnocovat. Už mu bylo smutno! :)

Tak jo, užívejte léta a nezanevřete na Poklidný hřbitůvek i přes dočasnou neaktivitu! :) Moc se těším, až vás zahltím dalšími články.

Čas nakládačky

5. července 2011 v 19:31 | Sandie

... aneb okurková sezóna, no vážně. Nám nastala minulý týden, protože se maminka již druhý rok zbláznila a rozhodla se zavařit závratné množství okurek nakládaček. Mou povinností bylo rozdělovat přídatné komponenty do sklenic a následně je zaplňovat okurkami. Ufff... Ještě nás čeká kečup, což je pro vás zcela převratná informace.

A teď vysvětlím, proč pindám o zavařování: V posledních dnech jsem měla celkem napilno irl (ne, nebyly v tom jenom okurky) - řešila zavařování, občanskoprávní spory, skříňovou krizi, brigádu a šití - tudíž nebyl čas ni fotit, ni se vkusně strojit (což je frustrující).

Dnes přichází po flexi čas relaxace a po novém designu, který snad dneska vyjde (jestli ne, vykostím svou sestru za nedodržování slibů), přijdou nové články. Nezůstanete o ně ošizeni ani o prázdninách (yay for přednastavené články!) :)

Tak já jdu něco vyrábět ^^;

Budiž klid!

16. června 2011 v 12:02 | Sandie
Sandie jde po asfaltové cestě. Klade opatrně, pomalu nohu za nohu, aby nezakopla na silničce tak staré a rozpraskané, že je samý výmol a prasklina. Je unavená a pomyšlení na domov ji zároveň pohání i ukolébává. Blíží se k Poklidnému hřbitůvku krok za krokem, neschopna běžet a přece tak plná radosti.
Když pokládá ruku na starou kliku v podobě ohnutého břečťanového listu, otáčí klíčem ve starobylém zámku, kolem začne vát příjemný vánek jako pohlazení na přivítanou. Je teplo a horko, ale stín naklodaných pomníků, andělů s časem ošumělými křídly a kmenů mohutných stromů skýtá blažený klid a stín. Sandie ulehá do lůna Stromu času a nechává se ukolébat větrem ke spánku.
Doma.

Alespoň tak bych si to přála. Už jsem tím vším strašně unavená. Strašně moc jsem se těšila na středeční lolita sraz, ale nakonec jsem v ne právě dobrém stavu musela zůstat doma a slupnout na záda, která se mi v jednom okamžiku rozhodla zničit život, celou půlku brufenu, ačkoli normálně prášky neužívám vůbec -__-

Naštěstí není všem dnům konec a tak se i nadále mám na co těšit :) Zítra večer mě čeká Vampire Party (kostým mám už sestavený včetně účesu a bot) a v sobotu výlet s mým nejdražším mužem do Regensburgu, kde jsem byla naposledy jako žačka páté třídy :D A pak už jen něco málo obíhání po všech úředních čertech a můžu se do konce září věnovat šití (na což se VELMI těším), a bude to o to zajímavější, že mi Cherri zapůjčila na obkreslení samé pěkné Burda střihy ^^

Zároveň s potěšením oznamuji, že blog bude konečně zas fungovat tak, jak má! A mám nápad na další příspěvky :3 Tolik se toho nastřádalo...

Bojim bojim

3. června 2011 v 12:36 | Sandie

Lide milý, ať mrtvý či nemrtvý,
momentálně jsem jen malé vyděšené mikroprasátko Manuka a šprtám jako o život. Blíží se mi rozhodující zkoušky a hrabe mi čím dál víc, takže se provoz blogu částečně zastavuje; absolutně bych nestíhala a nehodlám svému milovanému bložínku dávat za vinu případný neúspěch.

Docela dost mě to mrzí, zvlášť když se to tady tak pěkně rozjelo... Věřte ale, že po patnáctém červnu bude zas o čem psát a postovat! Snad se alespoň trošku budu moct radovat ze života, už protože ta hrůza hrůzná bude za mnou!

Sandie bere na záda batoh hmotnosti pračky, naložený učebnicemi a modelovými příklady, vystoupá po časem omšelých kamenných schůdcích ze své útulné kryptičky na světlo bóží, které ji oslepí. Pak dojde ke kovové brance pokryté nesmrtelnými železnými květy, zamkne na dva západy masivním zdobeným klíčem, naposledy si povzdechne a otočí se zády ke své oáze mrtvolného klidu. Celou cestu do civilizace nepřestává myslet na návrat, na přivítání všech šumících stromů, lesklých brouků a mlčenlivých hrobů...

Děkuji všem za přízeň a pevně věřím, že na poklidný hřbitůvek jen tak nezanevřete a rádi se vrátíte, až se vrátím i já ♥

Mikroprasátko s morčátkem

16. května 2011 v 12:29 | Sandie
Jak se blíží červen, přestávám mít tolik volného času. Zvyšují se požadavky na mozkovou činnost, snižuje se vůle makat a při tom všem se člověk snaží vydělat trošku peněz a taky něco jako relaxovat. Takže co budu dělat, než zas přibude nějaký článek?

Zítra jdu s Ketmarou na vytoužený koncert THEATRES DES VAMPIRES! Áááááá!!! Nemůžu se dočkat!

Do konce týdne došiju spodničku pro Cherri a co nejdřív se vydám hledat materiál na steampunkovou sukni pro All :)

Dnes jsem vyhrabala naprosto úchvatné mori/ dolly věci v second handu, takže chci co nejdřív nafotit další outfity.

Blíží se další objednávka z Oriflame! *___*

Mimo jiné sestavuju wishlist (bude hooodně dlouhý) a učím se na přijímačky, ale to poslední je něco tak strašidelného, že mám chuť poslat tam někoho místo sebe :DD

Stačí jen jednu oběť mít ♪♫♪

20. dubna 2011 v 22:59 | Sandie



Tak jsem se podívala na průběžný výsledek ankety, kde jsem se ptala, čeho se vám na mém poklidném hřbitůvku nedostává, a nemůžu říct, že bych se divila. Fotky. Fotky outfitu. Kdysi dááávno, předávno, jsem se o ně dokonce pokoušela, ale když se člověk fotí sám, musí čelit jistému omezení, a protože jsem sama schopná učinit fotku jen v místě s nejhorším osvětlením v bytě, musela jsem se na to vykašlat. Jak nemá člověk vhodnou oběť nebo místo, kam postavit foťák se samospouští, je na samofocení krátký...

Nicméně nedávno mi díky dohodě se sourozenkyní svitla naděje, takže FOTKY BUDOU :)) Nejen outfitové, ale i random fotky věcí, které mne zaujaly (jak tomu bylo doposud).

Další věc: Člověk, kterému chybí mé stripy má u mě bod. T__T Už jsem se bála, že jsem jediná, komu přijdou dobré! Mno, a sice mě lehce překvapilo, že od mého bložínku nevyžadujete žádnou intelektuální ani pseudointelektuální úroveň, ale budiž. Je dobré vědět, že o vaše názory nikdo nestojí :DDD

Toť vše, prozatím. A příště snad už článek dle vůle lidu :DD

Aaarrrrgh!!

18. dubna 2011 v 13:26 | pekelně naštvaná Sandie
Blogu.cz, ty ses snad zbláznil?! Nebo si myslíš, že mazat mi rozepsaný články nebo mi je jednoduše neuložit je NORMÁLNÍ?! Zabít, zastřelit, oběsit! Nejde mi nic nahrát do Galerie, a když už se tam dostanu, jednoduše mě odhlásí! Zrovna když to potřebuju! Krucinál hergot, já se na to vykdáknu a bude! D:

Protimluv

13. dubna 2011 v 19:41 | Sandie

Strašně nerada píšu články o ničem, takže bych tomuhle článku ráda dodala alespoň kostřičku :) Články posledních pár dní nějak váznou, až je tu docela pusto a návštěvníci se musí spokojit s prozatímní zásobou těch starších. Na druhou stranu, irl se to novinkami jen hemží, protože se na počátku jara všichni rozhodli vycestovat, a nejlíp do Prahy. Takže tu momentálně vítáme návštěvu z daleké Ruské federace a v pátek se seznámím i se svou Pupée friend ze Španělska! Yay! :D

Proto si tak trochu říkám... předcházím a opožďuji se oproti tématu týdne. Když bylo za TT zvoleno "Peklo", už jsem měla na blogu článek o Hell party. Když skončilo téma "Internetové seznamování", domluvily jsme se s Pupée friend na srazu! No nevadí :)

Brzo se dočkáte dalších článků :) Já si jdu mezitím kosmeticky upravit nepořádek v pokojíčku a sednout zas za učebnici fyziky. Každá sranda se musí kompenzovat T___T

Žbrbly žbrbly

24. března 2011 v 15:21 | Sandie

Abych to nějak decentně načala: Určitě už jste spoustukrát zažili pocit, že se jistojistě rozpadnete na kousíčky, jestli budete vyvíjet jakoukoli aktivitu, byť by byla sebepotřebnější, a to ne kvůli těžké nemoci, nýbrž proto, že jste líní jak já nevím co. A určitě jste alespoň jednou zažili pocit zklamání a naštvání ve chvíli, kdy se lenost přehoupne v touhu po aktivitě, ale nemáte k dispozici ty správné věci.

Vy, které neinteresuje jen čičinek, klikejte na perex!
 
 

Reklama