♠ Zprávy ze záhrobí

Výpověď a stříhání

6. října 2012 v 20:26 | Sandra
Ano, už je to tak, moji milí čtenáři.

Dala jsem v Tradičním českém pohostinství u Píči a Zmrda výpověď, neboť mi již značnou dobu lezlo krkem, jak povýšeně jednali se svými zaměstnanci, dětmi, a poslední kapka byla příliš odporná, než abych to tam ještě dále dobrovolně snášela. Ne, nemyslím si, že bych špatně snášela pracovní stres. Ovšem dost špatně snáším stres, který je způsoben dvěma jedinci naprosto přesvědčenými o tom, že jsou oprávněni povyšovat se nad každého, kdo jim je v jakémkoli poměru podřízen, a oblažovat ho projevy neředěného buranismu a idiocie.

Nechci se tu na tohle téma moc rozepisovat, ale rozhodla jsem se o něm natočit krátké video. Bude pojednávat o hrdosti, boji proti kreténskému systému a zdravém mezilidském chování. Postnu ho určitě někdy v následujícím týdnu, až seženu program na editaci videí, který se se mnou nebude dohadovat o tom, jestli snímek ustřihne, nebo ne. Má-li pro mne někdo tip na stříhací program, nechť se se mnou podělí! Děkuji :)

Taktéž vám vysvětlím, co přesně se skrývá za "stříháním" z nadpisu: Ne, nehráblo mi a nehrábla jsem si do své značně prořídlé kštice (ave antibiotika, ibuprofeny a stres), nezkrátila jsem vlasům utrpení. Pouze se marně pokouším nastříhat video, které jsem natočila minulý týden, a podle mě v něm vypadám dost úchylně na to, abych vám ho mohla ukázat.

Toliko ke shrnutí nejvýznamnějších událostí posledního týdne.
Děkuji za vaši pozornost a příště se již (snad) shledáme u videa :)

Poděkování a chystané články

29. září 2012 v 12:25 | Sandie
Mé milé čtenářky,

úvodem vám všem chci moc a moc poděkovat za soukromé zprávy, v nichž jste reagovaly na můj článek o trápení s rozbíječkami vztahů. V nepříjemné situaci mi ty zprávy pomohly získat zpět pocit, že ještě všechno není tak úplně v háji a velmi silně na mě zapůsobilo, kolika úžasnými slečnami jsem obklopená :) Velmi si toho vážím.

(A kdybych někdy v budoucnu plánovala novodobý hon na čarodějnice, tak přesně vím, na které z vás se obrátit pro pomoc, což značně usnadní vymýšlení taktiky a propočet nákladů na nákup vidlí, pochodní a briket)

Abych ale opět trochu odlehčila situaci, protože nejen zlostí živ je člověk, mám pro vás taky pár novinek:

1. Byla jsem předevčírem na koncertě Lacrimosy a bylo to fantastické! Všechny podrobnosti doplněné několika velmi amatérskými fotkami sepíšu do článku, který tu uveřejním nejpozději zítra :)

2. Už neberu antibiotika a nejsem infekční! Tramtarará!

3. Připravuju pro vás další články: recenzi na regenerační gel Kosmín, článek o vlasech, článek o neprobádaných prériích mého botníku, další recenzi na úžasné lesky od Rimmel, konečně článek o dovolené v Karpatech a ještě takový veselý report o vzácné návštěvě ze Slovenska a o tom, jak jsme navštívily výstavu o alchymii :D

Zatím se s vámi loučím a ještě jednou děkuji za přízeň! :)

Zpět z lůna Karpatských hor

16. července 2012 v 10:03 | Sandie
... s krky neporušenými a těly neanemickými :D Zato máme spoustu zážitků, o které se s vámi v nejbližší době podělím.
Mám zápisky den za dnem, fotky, dokonce mám nějaká videa, ale asi vás zklamu, protože jsem natáčela skoro jen samá selátka, která tam měl jeden pán... :'D Alespoň děti města uvidí, jak jsou hospodářská zvířata super (a ještě lepší, když kolem vás volně proběhnou).

Do Karpat!

28. června 2012 v 21:33 | Sandie
Moji milí čtenáři,

na dobu čítající čtrnáct dní se loučím s vámi, internetem a vším, co považuji za civilizaci :)) Vyrážíme s mým nejúžasnějším a nejskvělejším mužem do Rumunska, přímo do středu Karpat, do izolované vesničky Rovenska, kde se po dobu našeho pobytu staneme obyčejnými poutníky, kteří denně ujdou mnoho kilometrů a spořádají mnoho chleba s medem a sýrem a čerstvě nadojeným mlékem. Tím si absolutně splním sen. A celou cestu si budu zpívat Transylvanian werefolf, tu ru rum tum... no nic.

Pokud už někomu z vás nestihnu odpovědět, učiním tak velmi nerada, ale mám toho až nad hlavu a teprve mě čeká balení do neznáma, pochůzky po směnárnách a nějaká práce z domova (bussiness-Sandie). Tímto se vám omlouvám a napíšu vám hned po příjezdu :)

Mějte se tu zatím pěkně a užijte si prázdniny, užívejte volna a nezanevřete na Poklidný hřbitůvek, který vám přichystal pár postů v době mé nepřítomnosti.

Loučím se dokonalým upírským rovenským prasátkem, které snad otulím :DD Yaaaaay!! Kdybych se vrátila s dvěma rankami na krku, bacha na mě...

V očekávání...

17. června 2012 v 14:22 | Sandie
Dostala jsem nový mobil, který vyrábí videa a fotky v kvalitě HD. Hádejte, co jsem s ním hned udělala...

Bojíte se správně; právě upravuju video, aby mé zostuzení bylo kompletní. Nějak moc v něm mluvím. Ale to se nechte překvapit :)))

Poslední jarní novinky

27. května 2012 v 23:30 | Sandie
Možná to tak vypadá, ale rozhodně jsem neutonula v depresi :) Naopak - podnikám toho víc, než dost!


Fotka z Apetit Festivalu v Plzni.
Muž stále trval na tom, že nemám dělat "ty svoje unylý ksichty" a tvářit se přirozeně. Z celé série Sandra se tváří přirozeně byla tahle nejkoukatelnější = nevypadala jsem tam jako po afterparty s kupou extáze a koksu, a proto je objektiv alespoň částečně zakrytý prstem :DD

Není čas, není čas!

16. dubna 2012 v 20:39 | Sandie

Některé osoby, ocitnuvší se v časovém presu, komentují situaci a s ní spojené žaludeční vředy v raném stádiu slovy: "Nestíhám, nestačím!" Já mám svoje "Není čas, není čas!" Ehm, vlastně to není tak úplně moje...

Kdysi mi můj velmi dobrý kamarád vyprávěl, že měli na gymníziu spolužáka, který nikdy nikomu nedal při písemce nic opsat. Nejprve všem slíbil, jak jim poradí, na co si vzpomenou, ale když došlo na lámání chleba, zakryl svůj test celým tělem a špital: "Nenene, není čas! Není čas!" a afektovaně přitom kroutil hlavou :D

Tuhle historku jsem si nejdřív zapamatovala, protože mi byla opakována několikrát do týdne (ach my lidé, kteří bavíme své přátelé sadou sedmi veselých historek z natáčení a zapomínáme, komu už jsme kterou kolikrát řekli), a časem jsem ji dost oblíbila. To ale není to, o čem jsem chtěla mluvit :)

Potřebovala bych toho spoustu udělat - nové články, nový jarní design (který by teď ale stejně neodpovídal tomu, co se děje za okny a čím se dnes a denně prodírám do školy) a konečně taky posty s mými novými výrobky. Ano ano! Já nezahálím, pouze jsem se stala osobou nejen studující, ale taky pracující! Ve chvíli, kdy jsem byla smířena s čekáním na vhodnou pracovní příležitost, přišla ona ke mně a už jsme jedna druhou nepustily :D

Už jsem o tom mluvila v předchozím článku, ale jelikož jsem dnes lehce nakousla, jak je můj repertoár omezen, neodpustím si to ani dnes a znovu svou novou práci pochválím: Mám příjemné pracovní prostředí, milý kolektiv a nadřízenou, která má velmi podobný smysl pro humor jako já :) Finanční ohodnocení je velmi uspokojivé a práce zajímavá a dynamická, což je jasné už vzhledem k tomu, že se jedná o odvětví cestovního ruchu.

Závěrem se chci omluvit všem, kterým jsem slíbila, že se ozvu a neučinila tak - měla jsem toho v uplynulých čtrnácti dnech až nad hlavu. Vše napravím do konce týdne :)

Už nemrzne!

16. března 2012 v 11:35 | Sandie
Hurá! S oteplujícím počasím přichází i první článeček, prozatím bohužel pouze informačního charakteru :)

Moje stará fotka od Ketmary :)

Ve dnech po posledním článku bohužel nebyla nálada ani energie nic vymýšlet, tvořit či psát; navíc byl můj poklidný hřbitůvek kompletně zmrzlý, beznadějně zakonzervovaný pod krustou námrazy v deprimující nečinnosti. Naštěstí první paprsky sluníčka proměnily led v osvěžující spršku, která by nevytrhla ze zimní letargie snad jen zapřísáhlé škarohlídy.

Prozatím vám přeji, ať si užíváte krásného jarního počasí, najdete si chvíli poslouchat cvrlikání ptáků a vdechování voňavého, jarem prodchnutého vzduchu! :)

Ta, která sedí naproti automatu

31. ledna 2012 v 15:14 | Sandie
Juchuchů!! Tak vám slavnostně oznamuju, že jsem úspěšně složila poslední zkoušku zimního semestru - právo. Složila jsem ji v půl desáté dopoledne polomrtvá z nervů, napoprvé a za dva :) Pro blog to znamená příval článků (alespoň doufám) :D


Dnešek byl vůbec propodivný, skorokouzelný a emotivní... Poslední den prvního měsíce posledního roku jsem jsem složila poslední zkoušku tohoto semestru, v metru jsem opět uvolnila místo čtyřem osobám důchodového věku (rozvíjím teorii, že se vyskytují po skupinkách), dvakrát po sobě mě zkontroloval revizor (jeden zkontroloval, vystoupil; nastoupil jiný a opět mě zkontroloval), vyučující na němčinu mi domlouvala, že není dobrý systém během roku nic nedělat a pak najednou udělat zkoušku za plný počet bodů a... tak vůbec.

A ještě se mi stala ve škole při nervydrásajícím čekání na vyhodnocení výsledků písemné zkoušky docela pitomá příhoda.
Koho zajímá, nechť odhrabe sníh na perexu :))
***********************************************************************************************************************************************************************

Juhů!

2. ledna 2012 v 15:13 | Sandie
Vítám vás v roce 2012, mí drazí čtenáři :)

Momentálně započínám učící maraton, takže budu ráda, když si najdu chvíli na rozptýlení irl, nicméně mám pár rozepsaných článků, ke kterým stačí víceméně přidat pár obrázků, a tak přibude jeden rozsáhlý článek o péči o vlasy a jeden obsáhlý o manze a anime :D

Přeji vám krásný zbytek dne a doufám, že jste si užili Silvestrovké oslavy bez újmy na zdraví :D
 
 

Reklama