Osmičky ti vytrhnu, ani okem nemrknu

9. října 2018 v 9:00 | Sandra |  ♠ Outfity
Mám ráda oblečení s příběhem, takže vám povím krátký úvod k tomu, jak jsem přišla ke své nové bundě.

Bylo nebylo, stála jsem den po naší svatbě v kuchyni a chystala se udělat si čaj, jako každý Boží den. Ruka, tedy ta ruka, která byla prázdná, protože jsem v ní nedržela telefon, mi padla na klasický kameninový hrneček s potiskem hrnečků, konviček a cupcakes z Ikea.

Pokud toužíte po Nokii 3310 mezi hrnky, která přežije jadernou apokalypsu nebo invazi mimozemšťanů, JDĚTE DO NĚJ! Jmenuje se Ombytlig a můžete s ním jak trávit líná rána s rodinou, tak i rozbíjet lebky svých nepřátel.

Mně, nešťastnici, totiž ten pitomý hrnek nedopatřením vyklouzl z ruky a dodnes jako ve zpomaleném záběru vidím, jak mezi ním a mým ubohým Prestigiem dochází k setkání blízkého druhu, načež se na jednu stranu kuchyně kutálí hrnek a z Prestigia do všech stran létají vnitřnosti, střepy a kryt.

Odpočívej v pokoji, Prestigio, vypadalo jsi skoro jako Iphone. Vždy, když piju hrnku nermtelnosti, vzpomínám na tebe.

Pokračování pod perexem.


Stačilo pět sekund a přišla jsem o veškeré kontakty v telefonu, fotky, zprávy a události v kalendáři. Naštěstí jsem tušila, že někdy na začátku září mám jít k zubařce na extrakci osmiček, takže jsem se stačila psychicky připravit na to, abych zavolala do ordinace a připomněla si přesné datum.

Bohužel jsem se dovolala pouze do hlasové shránky s automatickou odpovědí sdělující, že se paní zubařka vrací za týden. Výborně! Získala jsem týden času! Týden bez pomyšlení na zubaře, ačkoli nade mnou stále visela pomyslná Damoklova extrakční páka.

Když jsem tehdy po slastném týdenním ignorování faktu, že se již brzy rozloučím s oběma horními osmičkami, vytasila náhradní telefon s úmyslem informovat se o datumu návštěvy, blikla na mě laškovně zpráva přímo ze zubní ordinace: "Připomínáme Vám návštěvu zítra v naší zubní ordinaci...".

Krve by se ve mně nedořezal, i když... všichni tam jednou musíme. A má zubařka je takový profesionál, že jsem se k ní po roce pravidelných měsíčních návštěv začala dokonce těšit! Buď jsem se tak obrnila nebo jsem se zbláznila a vyvinula zcela nový druh masochismu - kdo ví? Jisté je, že můj zub po čistění kořenového kanálku vypadá líp, než když byl zdravý.

Na druhý den jsem tedy napochodovala do ordinace. Návštěva byla naplánovaná hned zrána tak, abych neměla čas stresovat se. Díky pozapomenutému datumu jsem vlastně měla na stresování se čas až v čekárně, kde vysílali obzvlášt realistický díl života v divočině od National Geographic.

Nehledíc na spokojeně trávící anakondu jsem se snažila jsem se myslet pozitivně, především na to, že to (trhání) budu mít brzy za sebou a pak se budu až do večera válet v posteli, sjetá umrtvovací injekcí, s kýblem zrzliny a notebookem.
V ordinaci už to šlo všechno ráz na ráz, paní doktorka je, jak už jsem předeslala, profesionál na slovo vzatý. Pracuje v co nejkratším čase s nejlepším možným výsledkem, a ačkoliv je na slovo skoupá (ono taky - zkuste si popovídat s člověkem, v jehož čelisti máte ruce), je korektní, zdvořilá a nedopustí, aby něco bolelo.

Jelikož už se známe, paní doktorka žhavila anestetickou injekci, jakmile mě uviděla ve dveřích. První zub se rozlomil na dva kusy, ale s tím jsme vzhledem k jeho stavu tak nějak počítaly. U paní doktorky se čas naštěstí nezastavil někdy mezi pozdním středověkem a reálným socialismem, a proto jsem ani nemrkla a po zubu zbyl jen kráter, zející prázdnotou.

"Tak co, vytrhneme ještě tu druhou osmičku?", donesl se ke mně hlas odněkud zpozda clony ostrého bílého světla, krve a slz.
"M-hm!", odpověděla jsem rozhodně a dostala další dávku anestetik.
"Netočí se vám hlava? Není vám špatně od žaludku?"
"M-m," řekla jsem, připravena rozloučit se s druhým přežitkem pravěké genetiky.

Co dodat, do půl hodiny, včetně deseti minut, po které jsem čekala, než zabere injekce, jsem byla z ordinace venku. Pozitivně mě překvapilo, že jsem ani nedostala antibiotika díky čisté extrakci, a tak jsem se po pár minutách na pozorování v čekárně mohla odebrat domů.

Mám pocit, že jsem zapomněla paní doktorce říct, že mi od posledně trochu klesla váha, tak nemusí injekci tolik vohulit; Cesta přes přechod mi připadala trochu jako ve hře, kterou jsem hrávala na gymplu, ve které se zdá malému zvířátku sen o úníku ze zmrzlinárny, kde se snaží vší silou vyhnout zmrzlinovým kopečkům a musí mezi nimi šikovně prokličkovat, ale šťastně jsem dorazila domů. K večeru jsem se dokonce vybelhala do centra v touze pořídit si bolestné - extrakce je totiž zadarmo, aha! A tak jsem přišla k nové bundě.

Ještě jednou tímto musím poděkovat paní doktorce za profesionalitu a preciznost, a svému organismu za sílu, se kterou vše zvládnul. Neměla jsem žádný otok ani teplotu, druhý den jsem mohla žvýkat běžné věci a další den i oříšky. Několik dní mě bolely vlastně jen vpichy po injekci, ale nemůžu říct, že bych nijak trpěla, obešla jsem se zcela bez běžně dostupných analgetik.

Shrnuto a podtrženo, trhání osmiček se podle mě není třeba bát, máte-li dobrého, empatického zubaře a myslíte pozitivně. Současná medicína je na takové úrovni, aby vás ušetřila bolesti a usnadnila vám regeneraci. Četla jsem si před trháním na internetu několik zkušeností a málem jsem padla do mdlob pro všechno to strašení - ovšem kdo napíše, že bylo všechno v pořádku? Nikdo! My lidé si totiž z principu rádi stěžujeme, a tak jsou diskuzní fóra plná nevyřešených případů, špatných lékařských postupů a bolesti. Co bych ale tenkrát dala za to, aby mi někdo řekl, že všechno bude v pořádku.

Jasně, že všechno bude v pořádku! Jděte k odborníkovi (internet je mocná zbraň, najděte si specialistu dle recenzí), kterému budete důvěřovat, pokud možno využijte nabídnuté anestezie a myslete na to, jak to bude super, až budete mít za pár minut po všem a půjdete si dát domů zaslouženou zmrzlinu. Podle mě není problém ani množštví krve, které musíte vyplivnout, nejdete darovat 400 ml.

Hodně štěstí a ať vás zuby nebolí!
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama