Kruhy

7. září 2015 v 8:15 | Sandra |  ♠ Vrba
Dobrý den,

jmenuju se Sandra a už jsem rok nenapsala článek. Je mi dvacet tři let a za uplunulé dva roky jsem se stala člověkem, na kterého nejsem a nemůžu být hrdá. Posledních pár měsíců mi život přináší samé rány a já si říkám, jestli je to osud nebo karma, zatímco proskakuju těmi hořícími kruhy. Co jsem udělala a je to vůbec fér?

A tak skáču dál a už jsem napůl spálená, ale ještě to není u konce. Možná jsem spálená ze dvou třetin, protože bolest už vnímám jen okrajově. Šedivé kusy popele odpadly a zůstalo jen ohořelé, doutnající maso, které je součástí živého trpícího člověka. Brzo to bude u konce, moc tomu věřím.

Chci, aby tento blog byl stejně jako na svém počátku mementem mé cesty ke štěstí, mým útočištěm, mým útulným koutkem. Přeju si opět dokázat, že když se člověk něco usilovně přeje a zbaví se utkvělých představ, štěstí se mu vydá naproti.

Já nevím, jestli je to fér nebo nefér a upřímně si myslím, že na tom nesejde. Život se děje a my občas musíme nějakým tím kruhem proskočit, ať už je to fér nebo ne. Protože když jím neproskočíme, nenecháme ty neužitečné kousky nás samotných spálené na popel za námi, naopak si je vezmeme s sebou jako zbytečnou přítěž.

Projít ohnivým kruhem strašně, strašně bolí, ale můžeme si být jistí, že na konci vyjdeme čistší a silnější. A každá bolest jednou skončí.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama