Květen 2013

Toevoegen to má rád manuelně

17. května 2013 v 22:58 | Sandra |  ♣ Co život přinesl
Mám za sebou naprosto ukrutný týden, kdy jsme v práci ve třech odváděly práci za pět lidí. Teď, v pátek se sklenicí kagoru a božskou čočkovou polévkou (a mísou řízků), se konečně cítím dost silná na to, abych vám o tom týdnu hrůzy povyprávěla :)


Vše začalo minulý pátek zcela nevinně: kolegyně, která si vzala týdenní dovolenou, nám předala pár složek s objednávkami, ke kterým byl potřeba vytvořit v prastarém dosovském programu Expodos balicí list, k tomu zažádat o pár certifikátů, další certifikáty vytvořit a potom počkat na nákladní list, zkontrolovat a poslat zákazníkovi. To všechno je moje práce, protože jsme členkou týmu na podpoře logistiky, který má na starosti "zbytek světa", tedy export nakládek piva z Velké Británie, Belgie a Německa do zemí od Arabských Emirátů přes Guadelupe až po Koreu.

Bohužel právě tato kolegyně má nejvíce zákazníků a nějak se u ní sešli právě ti nejproblematičtější. Dopravci také nejsou nejspolehlivější a když se sejde jedno s druhým, nekouká z toho pro nás nic jiného, než několik dní plných emailů na všechny strany a řešení neprocleného kontejneru, poplatků z prodlení a dalších veselých záležitostí...

Korporátní úsměv

14. května 2013 v 10:00 | Sandra |  Sandie
Celý víkend u mě trávila má drahá sourozenkyně, což bylo super už proto, že co jsme se odstěhovala, vídáme se poměrně málo (nebo aspoň míň, než bych si přála). A taky mě vyfotila. Jak se zdá, naučila jsem se usmívat tak, abych na fotkách nevypadala jako úplný idiot. To dělá ta práce v korporátním prostředí - musíte se umět na všechny ty promo fotky usmát :))


Je hrozně zvláštní, jak se vztahy s nejbližšími po takovém osamostatnění změní. Dřív vídáte ty lidi každý den, znáte všechny jejich reakce a zvyky i zlozvyky nazpaměť, a najednou nic. Ticho. Klid. Nikdo na vás nemůže, nemá připomínky k chodu domácnosti a připravený celý arsenál výčitek a ublížených pohledů. Všechno záleží jen na vás, na vašich rozhodnutích a vůli. Žádné sledování příchodů a odchodů, žádné drobné sabotáže.

Vzdálenost mi dala možnost odstupu, už můžu spustu věcí vnímat kriticky. Samostatné bydlení plní účel psychohygieny lépe, než vážná hudba. Vřele doporučuji.


Loot ze Steam Up party

11. května 2013 v 15:44 | Sandra |  ♠ Radosti mého života
To bych nebyla já, abych si neudělala radost, muahaha :)


Detailní fotky pod perexem :)

Report ze Steam Up 2013

8. května 2013 v 19:22 | Sandra |  ♠ AKCE!
Jupí, po pár měsících naprosté nechuti a neschopnosti socializovat se jsme vylezla z kryptičky a protáhla si pařátky na steampunkové akci :)


S vypitými pivy se měnil i můj výraz, ale lidičkové... to pivo se pilo samo a společnost byla skvělá :) Moc děkuju Ještěrce, Ketmaře a slečně Evě :)

A jak to bylo dál, naleznete pod perexem!

Démonie - nejen boty!

5. května 2013 v 20:55 | Sandra |  ♠ Radosti mého života
To jsem si tak jednou řekla, že vystoupím o dvě zastávky dřív a podívám se do second handu Textile House v Koněvově. Chvíli jsem váhala nad takovou hezkou světlou sukní, jenže jsem si vzpomněla na dvě Ikea tašky s oblečením na prodej, které jsem líná i jen nafotit, a odešla jsem odtamtud s prázdnou.

Co kdybych omrkla i další krámy v ulici?, napadlo mě. Měla jsem pár stovek volných, samy mi vyskakovaly z peněženky, jakmile zafungoval můj radar na výhodnou koupi.

Zrovna jsem procházela kolem jakési pofidérní zastavárny, kde zrovna s majitelem rozmlouval policista a...


Visely mu za výlohou tři, úplně nové, s cedulkou. Nebyly vůbec drahé a jelikož jsem poté, co moje stará krajková kabelka z Nosferatu odešla do kabelkového nebe a další taška se rozhodla po pěti letech věrné služby odejít do důchodu, konstatovala, že nezbytně potřebuju novou malou tašku přes rameno, za méně než pět minut jsem si to šinula směrem domů už s novou taškou v ruce :)