Červen 2012

Do Karpat!

28. června 2012 v 21:33 | Sandie |  ♠ Zprávy ze záhrobí
Moji milí čtenáři,

na dobu čítající čtrnáct dní se loučím s vámi, internetem a vším, co považuji za civilizaci :)) Vyrážíme s mým nejúžasnějším a nejskvělejším mužem do Rumunska, přímo do středu Karpat, do izolované vesničky Rovenska, kde se po dobu našeho pobytu staneme obyčejnými poutníky, kteří denně ujdou mnoho kilometrů a spořádají mnoho chleba s medem a sýrem a čerstvě nadojeným mlékem. Tím si absolutně splním sen. A celou cestu si budu zpívat Transylvanian werefolf, tu ru rum tum... no nic.

Pokud už někomu z vás nestihnu odpovědět, učiním tak velmi nerada, ale mám toho až nad hlavu a teprve mě čeká balení do neznáma, pochůzky po směnárnách a nějaká práce z domova (bussiness-Sandie). Tímto se vám omlouvám a napíšu vám hned po příjezdu :)

Mějte se tu zatím pěkně a užijte si prázdniny, užívejte volna a nezanevřete na Poklidný hřbitůvek, který vám přichystal pár postů v době mé nepřítomnosti.

Loučím se dokonalým upírským rovenským prasátkem, které snad otulím :DD Yaaaaay!! Kdybych se vrátila s dvěma rankami na krku, bacha na mě...

So close no matter how far

25. června 2012 v 13:00 | Sandie |  ♠ Radosti mého života
Opět se dostávám k něčemu, co se špatně popisuje. Občas se mi to popisuje tak zle, že působím jako někdo, kdo absolutně postrádá emoce, a to je prostě příšerný, protože to nemůže být míň pravda...

V posledním půl roce jsem se postupně izolovala od lidí. Nejdřív od větších skupin, ve kterých jsem se cítila jako mimozemšťan, protože témata šla absolutně mimo mě, přestože to původně mělo být naopak. Potom jsem začala otevírat oči a všímat si, jak se ke mně chovali lidé, které jsem považovala za kamarády. Izolace mi dopomohla získat nadhled a nestačila jsem se divit, co všechno jsem přehlížela. Nezdravé vztahy, dětinská snaha o manipulaci, nesmyslné ego a tupost, otupělost vůči špatnosti, buranství a především odporná hniloba, naprostý rozklad duše.

Víte, jak je to se shnilým masem. Nestačí odříznout kousek a nevšímat si ho; předstírat, že zbytek není chycený. Je potřeba odstranit celý kus. Jediné maso si to nikdy nepřizná a naloží se do remulády, aby se ve víceméně líbivé nátěrce prodalo.

Nastal rok velkých změn. Cítím to až v morku kostí a realizuju změny, stále radikálnější. Ta nutnost mě prodchla a nutila nejdřív po malých krůčcích a potom po velkých krocích jít pořád kupředu, zpříma, a dívat se kolem sebe. Nutnost přestat se zabedněně schovávat pod kamenem a zuby nehty se ho držet jen proto, že jsem k něčemu přivykla.
Změny ve škole, v práci, v životě vůbec. Nová zjištění a zkušenosti a zklamání... a v tom zmatku se objevil někdo, kdo ve všech směrech dokázal vyvrátit moji skepsi vůči tvoření nových přátelství, kdo si mě tak moc získal, že mu to nedokážu říct tak, aby to neznělo moc blbě... :)

Slečna, která je milá, vtipná, enegrická a inteligentní jako málokdo. A navíc vyrovnaná a moudrá, rázná a svoje... Já fakt nikoho takovýho nikdy nepotkala. Betty, musí to vědět všichni! :D
Strašně moc mě mrzí, že bydlíme každá na opačný straně města, máme na sebe jednou za uherák pár hodin a v dohledný době se to moc nezlepší, ale jsem nesmírně šťastná, že tě smím znát. Fakt si toho vážím :) Jsi skvělá.


Kvalita HD si vzala dovolenou, ale společná fotka je společná fotka ♥

Děkuju za bezva den :)

Matka příroda

23. června 2012 v 21:40 | Sandie |  ♠ Outfity
Jak to tak vypadá, pomalu ale jistě nastává okurková sezóna... Za týden jedu za kopečky, nebo spíš do kopečků (muhahaha), takže chci ještě blogu trošku vynahradit to zanedbávání a postupně vám tu zveřejním pár postů :) No a potom se uvidíme a učteme až za čtrnáct dní.

V tomhle postu přináším pár fotek, které jsme udělaly se sestrou při natáčení videa o zámeckém parku :) Moc vám všem děkuju za zpětnou vazbu, kterou jste mi poskytli v psané i mluvené formě, moc si toho vážím! :) Příští video bude podle mě hodně zajímavé, ale jeho obsah si nechám až do zveřejnění pro sebe, muahahaha! :D



Kdož se nelekl mého přirozeně sympatického obličeje, hurá pod perex!

VLOG: Zámecký park

17. června 2012 v 17:46 | Sandie |  ♠ Čím se bavím
Určitě už jsem se v pár článcích na blogu zmiňovala o zámeckém parku, kam jsem chodila na procházky už jako malá a který mě nikdy nepřestal okouzlovat. Dokonce se v něm pořádal Pohádkový piknik, protože kde jinde, než v pohádkovém parku by se měly sejít pohádkové bytosti? :)

Předevčírem jsem dostala nový mobil s perfektním fotoaparátem a kamerou, takže jsem neodolala pokušení a natočila video...


Omluvte, prosím, ty chyby ve střihu; fakt jsem se snažila a určitě to zlepším. Taky mi přijde, že mluvím nějak úchylně, ale to je buď nervozitou nebo horkem, nebo prostě tím, že jsem úchyl. Dále vás musím vyrovat, že dělám debilní fórky, prozpěvuju si a tak všelijak podobně... Přišlo mi to normální do chvíle, než jsem to uviděla na kameře :D

A je to tady, chvíle mého ztrapnění nadešla...

V očekávání...

17. června 2012 v 14:22 | Sandie |  ♠ Zprávy ze záhrobí
Dostala jsem nový mobil, který vyrábí videa a fotky v kvalitě HD. Hádejte, co jsem s ním hned udělala...

Bojíte se správně; právě upravuju video, aby mé zostuzení bylo kompletní. Nějak moc v něm mluvím. Ale to se nechte překvapit :)))

Čtvrtletní úlovky

13. června 2012 v 11:00 | Sandie
No dobře, čtvr roku to od posledních úlovků ještě snad není, ale nescházelo mnoho... :)

Nejdřív jsem s nahráváním koupených věcí chtěla seknou nadobro, ale to by mi nezabránilo áchat nad tím, co si koupil kdo jiný * * Takže Poklidný hřbitůvek o komerční vsuvku nepřijde :))

Hromadný fotka tentokrát chybí, protože bych to vedle sebe už ani neposkládala. Tedy - ne tak, aby to nevypadalo jako v hrabárně.

Abych nezapomněla - na mém votočvohozu jsou stále k dispozici velmi pěkné věci, nezapomeňte se podívat ;) :D

A hromada fotek pod perexem!

Feel Dresden

6. června 2012 v 22:07 | Sandie |  ♠ Outfity
Občas mi vážně chybí systém tagů, který má blogspot. Tenhle článek bych totiž normálně zařadila do rubriky AKCE!, ale zároveň už jsem straaašně dlouho nepřidala žádný outfitový post, jelikož doma všichni focení sabotují (Proč musíš mít tolik fotek? Já neeechciii!) a tohle byla ideální příležitost vytáhnout digitální foťák, který je tak jiný, než ta hrůza na mém mobilu. I když vlastně... o mrtvých jen v dobrém.
Zesnul před pár dny zcela neočekávaně. Dostala jsem ho k osmnáctinám, takže bylo úplně jasný, že za dva roky chcípne. A já mu tak věřila... No nic :)

Minulou neděli mého milovaného muže napadlo, že si vyrazíme do Drážďan! Yay! Znáte nějaký lepší způsob, jak strávit zkouškové, když ještě nemáte ani polovinu seminárek a marketingový plán je jen nadepsaný? Já osobně teda ne :D


Anebo vlastně jo! Jen do Německa v pracovní den! :D *joke alert*