Prosinec 2011

Analogie

27. prosince 2011 v 23:31 | Sandie |  ♠ Vrba
Chtěla jsem tak trochu vyjádřit svoje emoce a napsat nechutný výlev na téma "sere mě, když se někdo chová jako zosobněný hysterický záchvat a dětina a zatahuje mě do toho" ale neudělám to.

Bylo by to, koneckonců, dětinské a hysterické.

Napíšu vám něco o tom, proč se ted cítím podvedeně a v čem jsou kořeny tohoto pocitu.



Tohle nebude veselý článek.
Varování: Kostlivec ve skříni pod perexem.

Loot z Paříže

26. prosince 2011 v 10:00 | Sandie |  ♠ Radosti mého života
Jak si asi mnozí z vás všimli, byla jsem nedávno na menší dovolené v Paříži se svým nejdražším ♥
Díky tomu, že už má můj brouček Paříž dost prochozenou a navíc jsme při minulé návštěvě našli pár bezva míst, kde mají skvělé věci za dobrou cenu, přivezla jsem si zad nějaké harampádí :D


Další obrázky si brousí zuby na nicnetušící kolemjdoucí pod perexem :D

Přeju neotravné a veselé!

24. prosince 2011 v 0:21 | Sandie |  ♠ Zprávy ze záhrobí
Mé Sněhurkovské já přeje šťastné a veselé Vánoce, moji drazí čtenáři! :) Užívejte pohody a nezapomínejte dávat radost!



P.S.: A bacha na divně se tvářící jabka :D

Nejen vánoční pocity

20. prosince 2011 v 23:05 | Sandie |  ♠ Vrba
Poslední dobou jsem se tak trochu zamýšlela nad tím, kdo vlastně můj blog čte. Komentář mi tu zanechá jen pár jednotlivců (a bohové ví, že jsem vděčná za každý komentář), ale statistika na blogu mluví o úplně jiných číslech :)

Svět je malý a sem tam se mi stane, že na můj útulný a poklidný hřbitůvek narazí někdo, o kom se dozvím přes někoho irl...

Před dvěma lety na blog narazil jeden z mých internetově aktivních spolužáků, velký žvanil, a začal všem ve škole (nikoli ve třídě, ale ve škole) rozesílat odkazy. Jak ho znám, jednal tak zcela spontánně bez veškerých zlých úmyslů; pravda ovšem je, že mi uchystal dost horké chvilky, hlavně když mě zcela nečekaně neznámí lidé začali zdravit na chodbě a vyptávat se na věci, které jsem na blogu publikovala :D Přepadali mne dotazy i nečekaně kladnými a milými slovy chvály, pročež mě stálo značné úsilí udržet si tvář a nekoktat a nerudnout až na zadku.

Ač je to s podivem, sám žvanící spolužák se přede mnou nikdy o blogu neodvážil promluvit. Býval by to popřel, ale nevěřila bych mu, protože mi všichni bez vyjímky odpověděli, že jim odkaz poslal on :))

Rok poté můj blog našel můj bývalý češtinář a tehdy ještě pomocí zprávy pro autora mi poslal video ze křtu jeho knihy :D Když si na to při našem posledním setkání vzpomněl, chválil mi ušité výrobky a řekl, že se o nich zmínil svým studentům.

Nedávno mi sestra řekla, že prý ke mně občas zajde jedna z kamarádek kamarádky její kamarádky, takže jsem evidentně populární i v nižších ročnících gymnázia :))

Snad to nebude znít příliš namyšleně, ale... Mám z toho prostě radost. Mám radost, že můžu šířit trochu radosti, at už vtipným článkem, stripem, nebo třeba obrázky některé z věcí, kterou jsem ušila :) Mám radost, protože vést blog byl můj malý tajný sen, který se uskutečnil. Mám radost, že ta spousta času, kterou jsem blogu věnovala, nebyla vyplýtvaná nadarmo.

Lide, děkuji vám srdečně a doufám, že vás neklamu a nezklamu ani do budoucna :)

Za pár týdnů mi začíná zkouškové, takže se provoz opět lehce pozastaví. Budu se ale snažit ze všech sil, aby přibývaly pěkné články :)

Chci vám všem popřát krásné prožití vánočních prázdnin a poklidné svátky :) Přeju vám, aby pro vás byly vánoce tak příjemné, jak jen mohou, a abyste se vyhnuli honičce za dárky a potravinami, za vytvářením umělé atmosféry a abyste se nesnažili jednou v roce tvářit mile na někoho, koho nesnášíte, pouze protože "jsou ty svátky klidu a míru".

Víte... klidu a míru dojdete jen pokud budete žít v souladu sami se sebou a nebudete se přetvařovat. Mít se rádi a myslet na sebe by lidé měli samo od sebe. Každý, každičký den.

Sandiemade - Tartanová sukně

20. prosince 2011 v 10:00 | Sandie |  ♠ Výtvory
Přináším vám fotky sukýnky, kterou jsem nedávno došila pro Terezku Sariel :)


Sukýnka má velmi jednoduchý střih o jednom kanýru. Je velmi bohatě řasená, v bočních částech opatřená poloelastickým pasem a v zadní části klasickým zipem.

Pokračujte pod perex!

Dárky z Vánočního srazu

18. prosince 2011 v 22:04 | Sandie |  ♠ Radosti mého života
Poněkud opožděně, přiznávám, ale na druhou stranu je to tématičtější, jelikož Štědrý den klepe na dveře :))

Pod perexem všeliké jiné plky a jeden kus obrázku :)

Jsem ujetá do Paříže

16. prosince 2011 v 10:00 | Sandie |  ♠ Zprávy ze záhrobí
... a pokud čtete tyto řádky, vězte, že právě došly přednastavené články a vzhledem k tomu, že se vracím až za pár dní, nemůžu s tím nic udělat. Momentálně jsem nejspíš již třetím dnem v lihu v docházkové vzdálenosti od Eiffelovy věže, v jedné ruce čokoládový mousse a v druhé palačinku "nuttela-coco", popřípadě týrám svého muže divokými spontánními nákupy :D

Prosím vás o trpělivost, brzy se zas ozvu :) Zatím mi, pokud se vám bude chtít, nechte třeba pár komentářů pod předchozími články ^^

Zatím nashledanou opět na mém poklidném hřbitůvku!

Vampires Love a Swirl Lip Gloss

15. prosince 2011 v 10:00 | Sandie |  Výrobky
Taky tak rády chodíte po drogeriích a snažíte se vyčmuchat něco neobvyklého, zábavného a nápaditého?

Krom obvyklé konturky na oči a rty jsem tentokrát skočila i poněčem velmi zajímavém :D

Upíří paletka na oči a lízátkový lesk? Pod perexem!

Dárek od Pupéefriend

13. prosince 2011 v 10:00 | Sandie |  ♠ Radosti mého života
Nebylo to tak dlouho, co jsem psala článek o setkání s úžasnou a krásnou slečnou, s níž jsem se seznámila na Pupée a rozjela velmi živou konverzaci, která vyústila v přidání na FB a její návštěvu v Praze :D

Přednedávnem jsme se dohodly, že si k Halloweenu a Vánocům pošleme dárečky - a tady jsou ty mé!

Jaká radost, když mi poštačka přinesla veeelikou zelenou obálku!


Z obálky vypadla nádherná taštička...


Byly v ní ty nejkrásnější dárečky ♥ Náušnice a chocker z Claire's ^^

Součastí byl i ručně psaný dopis, tak doufám, že se Eleně mé dárky líbily taky :3

Zima umí být i krásná

11. prosince 2011 v 10:00 | Sandie |  ♠ Radosti mého života
Mohla bych se nakrásně rozepsat o kladech a záporech zimy, zkoumat dopodrobna pocity, jenž ve mně vyvolávají ranní tma a brzký soumrak, štiplavý mráz, ktreslící na okenních tabulích roztodivné obrazce plné přírodních alegorií a ticho zimních nocí.

Mohla bych vzpomínat na noci a rána v Petrohradě, na dětské dovádění v rozhrnutém sněhu zvícím dospělého muže, na tiše padající veliké a měkké sněhové vločky, které zebou jenom malinko, když mi sedají na červený nos.

Zima je ale v podstatě jenom hnusná a studí. Má u mne sice velké tučné plus za Vánoce a horké alkoholické nápoje, nicméně jinak ji já, tvor zimomřivý a v zimě mrzutý, nedovedu ocenit.

Až na vyjímky. Krom Vánoc.

Čím mi zima dokáže pochlebovat?