Listopad 2010

Držet svůj prapor zpříma

29. listopadu 2010 v 13:00 | Sandie |  ♠ Škola

TRAMTARAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA!!!

Zatrubte, trubači!! Lide, provolávej slávu!! Sandie dala praporkový test, jenž sluje "praporkáč". Po totálně projetém prvním pokusu jsem totiž přestávala věřit, že to vůbec dám. Ale nebyla by to Sandie, aby se vzdala.

Na VŠ, jako je medicína, je nezbytně nutný systém učení, aby člověk dokázal projít dál. Bohužel, v době, kdy se psal první praporkáč, mi to ještě tak úplně nedocházelo. Po neúspěšném pokusu se dostavila panika, a jen neuvěřitelnou shodou okolností, za kterou může nejmenovaný japonský anatom, jsme s jednou spolužačkou strávily čtyři hodiny nad fotografickým atlasem preparátů, Čihákem a papírem, který jsem zaplňovala neumělými schématy. Dokonce i náš seminář biofyziky se nesl v duchu opakování na praporkový test.

Pak přišela hodina H. Naše nálada byla bojová, cítily jsme se plné odhodlání. A nejen my! Smály jsme se, klepaly, vyprávěly dementní vtipy o klokanech a psech, kteří vůbec nebyli psy (vysvětlím níže). Zavření na malé pitevně po dobu dvou hodin, bez pití, učebnic; vydaní napospas sami sobě (celkem asi 40 lidí) v místnosti s nedostatečným větráním, seděli jsme na lavičkách a snažili se jeden druhého rozptýlit.

Po čekání, které se zdálo být nekonečným, mi byla do chvějících se drobných rukou s kupodivu neokousanými nehty (ale zkuste si kousat nehty na pitevně...) vražena kartonová podložka. "Ještě jednu, prosím," pípla jsem a obdržela ji spolu s předpřipaveným listem. Když zacinkal budíček, vyrazila jsem k prvnímu stolu.

Nevzpomínám si už, co všechno jsem zapsala, co všechno jsem viděla... Vím jen, že jsem prostě "jela", jak se říká. Nicméně přemýšlení na téma, co jsem věděla a nevěděla, jsem věnovala celou cestu domů a nakonec se zoufalstvím rozbrečela jako předtím děvčata před soudní patologií, protože tenhle test vůbec nebyl lehčí, než předchozí. Ať jsem počítala, jak jsem chtěla, vyšlo mi buď, že jsem o dva body překročila limit, nebo že jsem dva body pod hranicí.
Deprese a předzvěst prohry se přenesla i doma na rodiče. Dnes jsem s chvějícím se srdcem a zpocenými dlaněmi rozklikla výsledky testů na domácí stránce ústavu anatomie a...

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!! Mám to, mám to, mám to!! :DDD

A teď ten pes, jak jsem slíbila :) Ať se taky trochu pobavíte. Jde o jeden z vtipů, kterým jsme si zlepšovali náladu při čekání na výkon testu:

Student: Pane asistente, nemůžeme najít musculus semitendinosus, on tu snad není...
Asistent: *hrabe se v těle* No jo... Ale proč tu není?
Student: *otráveně* Asi ho někdo sežral...
Asistent: Sežral?? Ale kdo?
Student: Asi pes anserinus*...

* pes anserinus neboli husí nožka - šlašitý útvar, do nejž se upínají šlachy m. gracilis, m. semitendinosus a m. sartorius.

Winter is not dead

28. listopadu 2010 v 19:10 | Sandie |  Sandie
Zima je asi už fakt tady. Minimálně mně to tak připadá, soudě dle toho, jak mi po pěti minutách pobytu venku začínají mrazem odumírat končetiny... :D

Letošní zimu mám tolik učení, že si ji užiju jen v podobě nepříjemného počasí cestou do školy a ze školy... Proto posílám několik pěkných fotek, které jsme dnes odpoledne vyfotili s přítelem :)

♥
Zbytek pod perexem, a já se jdu zas šrotit T_T

Sekce se blíží

21. listopadu 2010 v 14:45 | Sandie |  ♠ Zprávy ze záhrobí
Už dlouho tu nic nepřibylo... A bojím se, že minimálně ještě příští týden bude stejně chudý. Zápočtové testy a jiné vychytávky vlastní vysokým školám se mi sesypaly na hlavu a teď musím třídit, vzpomínat a doplňovat mezery.

Trochu se bojím příštího týdne, protože mě čeká asi tak trilion písemek a jeden praktický test z anatomie, pokus číslo dvě. Trochu jsem to nevychytala. Na můj vkus tam dali nějak moc cév a nervů :-/ No jo, stává se to i na lepších pitevnách. Takže se drtím. Srdce, pohybák, histolu... samý pěkný věci. Kdybych šla na fyzioterapeuta, tak jsem se těď mohla ládovat brambůrkama a koukat na Hvězdný války. Mohla jsem mít všechny zakázky zpracovaný a odeslaný.

Ale ne. Proč si to dělat jednodušší? Takže sedím zalezlá v peřinách a učím se a práce stojí. Už si připadám i trapná s tím, jak se neustále omlouvám, že to ještě nemám hotovo. Ano, pořád nemám čas... A tohle je takový můj malý ventil.

A víte co? Mně to vadí jen občas :) Tohle je něco, co jstem chtěla a chci dělat. Tohle je můj budoucí chleba. Budu se dál drtit a dál si stěžovat, ale ve skutečnosti vím, že jsem takhle šťastná.

Ještě jednou se moc omlouvám těm, které čekají na výrobky ode mne. Budu je dodělávat do čtrnácti dnů. I promise. Děkuju za nekonečnou trpělivost a pochopení...

Pet Shop of Horrors - Vtipy II

12. listopadu 2010 v 10:00 | Sandie |  ♠ Humory
Další (tentokrát mnohem větší) nálož vtipů PSOH.

D
A neflákám se, aby bylo jasno! Tohle je přednastavený článek :)
Vtipy oplzlého obsahu pod perexem.

Kupa listí, tubercula a plesnivej dědek

10. listopadu 2010 v 9:00 | Sandie |  Sandie
Jedna krásná (a relativně teplá) sobota strávená s mým nejdražším mužem... Díky němu mám tyhle překrásné fotky :) A vážně se mi pak nechtělo vstávat; na peřině spadaného křipavého listí se leželo úplně úžasně...

sleepy

Další fotky pod perexem! :)

Pet Shop of Horrors - vtipy

7. listopadu 2010 v 10:00 | Sandie |  ♠ Humory
Jelikož máme ve škole chápavé vyučující, kteří se nám rozhodli zpestřit pošmourný podzim nějakými těmi praporkáči a zápočtovými testy, cítím naléhavou potřebu trochu se odreagovat mezi porcemi antolky a histolky a dalších náloží.

Dnes se s vámi chci podělit o sebrané vtipy z prostředí Pet Shop od Horrors, jedné z mých nejoblíbenějších mang vůbec :)
psoh
Sebrané vtipy pod perexem!

Princezna Fantaghiró

4. listopadu 2010 v 21:31 | Sandie |  ♠ Čím se bavím
Sandie využívá chvilky klidu, kdy nemusí nutně vstřebávat nová data, aby se s vámi mohla podělit o pohádku, která mne - ačkoli jsem si to uvědomila až po víc jak deseti letech - velmi silně ovlivnila, co se mužských i ženských vzorů týká. Až je to neuvěřitelné :)

fantaghiro
Kdysi dávno v jednom království za devatero horami...

No a zbytek (včetně pikantních obrázků) pod perexem ;)