Srpen 2010

Už je to tady?

31. srpna 2010 v 18:45 | Sandie |  ♠ Radosti mého života
Září. První podzimní měsíc; první měsíc, který přišel po pekelném létě, aby mi konečně dovolil dýchat.

Venku je chladno, prší, mrholí. Studený vítr s sebou přináší vůni deště a profukuje mi kabát. Chumlám se do olbřímí černé šály tak, že mi vykukuje jen nos; vdechuji tu krásnou vůni a je mi prostě blaze. Konečně se můžu nadechnout - opravdu zhluboka - a tenhle pocit mi vydrží do doby, než se podzim překlene v zimu.

Ale ještě víc se těším na čas, kdy stromy začnou shazovat zežloutlé listí a to mi pak bude šustět pod nohama. Těším se na barevné javorové listy, unášené větrem. Těším se na podzimní návštěvy hřbitova. Někdy si připadám jako malé zvířátko, které by nejradši mělo svou skrýš ve staré, opuštěné dvoupatrové hrobce. V té, co vypadá jako domeček. Ráno by mě budilo měkké sluneční světlo a večer bych mohla sedět, meditovat a sledovat, jak se prodlužují stíny a slunko zapadá za obzor. Žila bych si ve svém břečťanovém království, sháněla oříšky na zimu a nemyslela na zítra.

Jenže já nejsem zvířátko. Dají-li bohové, bude ze mne za několik let paní doktorka, a těm nepřísluší bydlet v opuštěných hrobkách a živit se výhradně ořechy (pokud nedodržují nějakou příšernou dietu, k kterých toho naštěstí moc nevím a v tomto stavu blažené nevědomosti snad i nadále setrvám). Teď už ale pomalu sklouzávám k humorům, a než z tohoto nadějného článku vyrobím něco, co bych určitě nerada, dám sem pro ucelení představy pár tematických skladeb. Tak nějak vystihují všechny mé pocity.

A propos, berte tu melancholii s rezervou. Tento článek sestavuji prodchnuta radostí a pozitivní energií :)

Miloušké písnišššky pod perexem.


Fallen Yard

30. srpna 2010 v 11:47 | Sandie |  ♠ Zprávy ze záhrobí
angel

Mému poklidnému hřbitůvku nesmírně chybí fotky poklidných hřbitůvků... *absťák* Je načase připravit svou hrobku pro nadcházející podzim.

Lásko moje, je jasný, kam se v nejbližší době vypravíme? :)) :-*

La jalousie

26. srpna 2010 v 21:48 | Sandie |  ♠ Zprávy ze záhrobí
Překladatelský oříšek ala Sandie. Milujuju homofonní (ne homofobní) slova :))
Vilná Beruška - chudák Ferda
Ale tady přece vůbec nejde o žaluzky. Jde tu o to, že občas závidím sama sobě. Je to pravda; lhostejno, jak moc zvláštně to vyzní. Jsem na VŠ, ležím na pohovce s notebookem, na stole mám dokončenou zakázku pro Petite Praline, na nehtech perfektní nový lak (jehož reflexní barva donutila mou maměnku zauvažovat nad tím, zdali její dceruška není jednou z mála daltoniček).

Láduju se čokoládou od svého milovaného muže a těším se, až se spolu zítra uvidíme, budeme si povídat, smát se; až se budeme vzájemně pohoršovat a podporovat v příšerných dvojsmyslných hláškách. Je tak snadné být šťastná...

Dostala jsem od dědy peněžní dar ke všem těm Vánocům a narozeninám, které s úspěchem ignoroval, takže díky starému pánovi budu moci adoptovat ty dokonalé cybergoth platformové boty, po nichž už dlouho toužím (a místo nich si koupím jiné blbosti).

Na samotě u dědy 2010

25. srpna 2010 v 8:05 | Sandie |  ♠ Čím se bavím
Někdo má chalupu, někdo má dědu. Někdo má dědu i s chalupou. No a pak má třeba někdo dědu, který bydlí na chalupě, která technicky vzato není jeho... Ale to je jedno. Byl to moc pěkný výlet, ačkoli mě na celé dva dny odloučil od mé lásky T_T
haluz

Více "haluzí" pod perexem.

PGT 2010

23. srpna 2010 v 21:58 | Sandie |  Sandie
CHA! Už zas dlouho nic nepřibylo. Šití, uklízení, lenošení a vymetání akcí všeho druhu mi totiž zabírá čas, který bych jinak věnovala svému internetovému životu. DÍKY BOHŮM.

Jedna z akcí, na kterou jsem se vypravila s mým nejdražším, byl Prague Gothic Treffen. Shrnula bych to tak, že jsme si akci užili na úkor fotek :)

Účastnila jsem se PGT úplně poprvé a musím říct, že se mi tahle akce líbila a ráda se příští rok zúčastním znovu (ale teda outfit přizpůsobím tomu, abych si na EBM zatrsala beze strachu, že se zřítím X.x Ještě štěstí, že jsem byla chytána :) :-*).

Jedinou nepříjemností (protože ten otřesný hluk jsem řešila jen na prvních dvou hudebních akcích a pak si zvykla) byla obsluha na baru. Jo, podmíra předraženého piva JE problém :/

Pár fotografií, pořízených před odchodem, najdete pod perexem.




Hovory s třídní + mediální výchova - hlášky

14. srpna 2010 v 19:00 | Sandie |  ♠ Humory

Hovory s třídní + mediální výchova

Varování! Nejedná se o osobní útok ani o snahu snížit autoritu daného profesora, nýbrž o 100% pravdivé výroky, jenž byly na SGJS zaznamenány v letech 2008-2010 a slouží k pobavení širého okolí, čili k cílům vyšším.
Třídní: Sandro, vy jste nějak změnila barevné spektrum!
Já: To já ne, to Ježíšek...
(zkuste si s pověstí černooděnce vzít na sebe do školy růžový cardigan T_T)
Třídní: Proč se mě ptáte na Štěpánovu logiku?
Artur: Nevim, třeba to má nějaký vysvětlení!
Třídní: Představte si, že přijdete domů a nemluví s vámi ani klika u dveří...
Třídní: Proč jste si vybrala za příklad zrovna Austrálii, Jeleno? Je to celkem neobvyklé.
Artur: Protože Jelena je klokan!
Třídní: A jak vás ten internet zdravotně poškozuje, prosím vás?
Štěpi: Jak mě poškozuje?? No několikrát se už stalo, že u toho člověk natáh' brka!
Třídní: Tak o čem je ta reklama o Activii?
Radka: O zažívání...
Třídní: Vy, když vidíte to dítě, rozmáznuté po čelním skle, necítíte žádné emoce?
(Štěpi a "Nemyslíš, zaplatíš")
*třídní přichází do třídy s bagetou v ruce*
Jana: Jé, tu jste přinesla mně?
Třídní: Tentokrát bohužel ne.
Jana: Aha... tak příště, no.

Dostát svému jménu

13. srpna 2010 v 17:21 | Sandie |  ♠ Zprávy ze záhrobí
Nestvořit článek v pátek třináctého by mohlo přinést smůlu. Ny? Mně už sice dneska asi nerozhodí nic, ale tvůrčí potřeby se ozývají celkem nahlas. Navíc nemám ráda, když jakýkoli projekt stojí, dokonce mne to silně irituje (z čehož vyplývá, že docela často skřípu chrupem).
čiči

A vůbec - dneska se děly samé hrůzy. Proč jednou taky nedopřát jiným, aby si řekli, jak na tom jsou oproti některým dobře? :))

Pokud chcete vědět, jak Sandie prožila den, který začal ve čtyři ráno, obsahoval spoustu koloritu a benzinu, směle pod perex!

Dějepis + Novodobé dějiny - hlášky

9. srpna 2010 v 23:38 | Sandie |  ♠ Humory

Dějepis + Novodobé dějiny

Varování! Nejedná se o osobní útok, snahu o snížení autority daného profesora (krom osoby se značením "Malej (ND)" - ano, mám na něj pifku), nýbrž o 100% pravdivé výroky, jenž byly na SGJS zaznamenány v letech 2008-2010 a slouží k pobavení širého okolí, čili k cílům vyšším.
Dějepisářka: Kryštofe, co řešíš? Co potřebuješ?
Kryštof: Já potřebuju zrcátko!

Dějepisářka: Nejde prezentace... Takže je mi líto, to si budete muset dělat poznámky z hlavy.

Dějepisářka: A byla to taky zima, jak řekla Péťa, která v Rusku panovala...

Malej (ND): Ale, Tamara je tady! Já už málem zapomněl, jak vypadáte.
Tamara: Tak se koukněte.

Velkej (ND)
: Už to nebyl "krvavý Tito" ale "Tito spojenec".
Gábi: Tito, pes - spojenec. Nejlepší přátel člověka!

Velkej (ND): Tak, řekněte proč se ten atentát na Hiltera nepovedl?
Štěpi: No, nepovedl se díky tomu...
Velkej (ND): On byl odejit a nahradil ho Heydrich.

Velkej (ND): Nevím, odkud to vychází, ale ztište se, je tu velký hluk. Aha, tady zepředu...Malej (ND): Pardon...

Velkej (ND): ...načež Heydrich umírá, což je opravdu bomba...

Dějepisářka: A roku 1776 vypukla velká bitva mezi Angličany a Brity.

Dějepisářka: V 18. století začal bujet obchod s černými otroky z Afriky, a tento obchod s bílým masem...

Malej (ND): Co se vám nejčastěji vybaví, když se řekne "Turecko"? A nechci slyšet "záchod"!
Štěpán: No kafe...

Dějepisářka: Ve vaší třídě jsou, co se studijních výsledků týče, diametrální rozdíly. Na jednu stranu tu jsou studenti vynikající, na druhou stranu i ti o trošku horší...

Estetická výchova - hlášky

8. srpna 2010 v 1:05 | Sandie |  ♠ Humory

Estetika na SGJS

Varování! Nejedná se o osobní útok, snahu o snížení autority daného profesora (anebo trošku jo, ale dělá si to sám), nýbrž o 100% pravdivé výroky, jenž byly na SGJS zaznamenány v letech 2008-2010 a slouží k pobavení širého okolí, čili k cílům vyšším.
Estetikářka: Snahou antického člověka bylo dosáhnout barokních andělíčků!
Estetikářka: Psalo se na pergamen, což byl napůl složený papír.... *nechápavé pohledy studentů*
Tedy nebyl to úplně papír, takže spíš archy jakoby papíru.
Estetikářka: Sundejte ty židle, Gabrielo.
Já: Jsem Sandra.
Estetikářka: Zklidněte se, Jano!
Já: Ale já jsem-
Estetikářka: Mám vás vyrazit za dveře, Sandro?!
Estetikářka: Církev a panovník vybrali na stavbu katedrály nakřesťanské peníze...
Estetikářka: Říká se, že Giotto byl přítelem a seznámil se s Dantem.
*Gábi se probere z hlubokého spánku, do nějž upadla během estetiky*
Estetikářka: *rádoby sarkasticky* Tak co, vyspinkala jste se?
Gábi: NE.
Estetikářka: Merkur byl poslíčkem bohů.
Estetikářka: Tady máte zblízka ukázanou nádhernou krásu Simonetty Vespucci.
Estetikářka: Mona Lisa dneska stojí v Louvru.
Já: ...a už ji děsně bolí nohy.
Estetikářka: A to je takzvaná sala terena. *pohled ala vy jste úplní idioti, jen já nadčlověk znám podobné názvy* Znáte to, něco na způsob těch... éé... přístřešků, jak si je postavíte na zahradě a... é...
Student: Myslíte altánek?
Estetikářka: Tato pověst je opředena různými legendami.
Estetikářka: A nejslavnější Courbetův obraz - Štěrkaři. prosím vás, ne Štětkaři, jak nám říkají někteří studenti i u maturity...
Gábi: Pracují v červeným distriktu?
Estetikářka: Chodili malovat do přírody a občas se stalo, že se součástí obrazu stali i venkované, pracující na poli.
Gábi: Blbej den...
Estetikářka: Trocha pokory by vám nezaškodila, Arture. To by se vám hned lépe chodilo po světě! Až prozřete, všem kolem vás se uleví!
Gábi: Ještě, že mu zapomněla dát výtisk Strážný věže...
Estetikářka: Děti milují jasné věci - tady končí máma, tady začíná táta. Čára.
Estetikářka: ...a tato smrtelně nazelenalá barva...
Estetikářka: Vyhledával lidové motivy.
Gábi: Proč prostě neřekne, že byl šmírák?
Estetikářka: Můžete v tom vidět prekticky cokoli.
Gábi: Já v tom vidím velkýho...
Já: Já v tom taky vidím velký ho-

Karlův štajn s miláčkem

2. srpna 2010 v 10:53 | Sandie |  Sandie
Víte co? Já jsem poslední dobou silně happy. Mám pro to dost dobrý důvod, a to i vzdor tomu, že jsem si tak před dvěma týdny ani nemohla představit, že budu svou zamilovaností vyvolávat u svých rodinných příslušníků postupně soucit, schovívavost, smích a tak všelijak podobně...
Ilustrace pod perexem :)) :-*