A tehdy začalo mé trápení

5. června 2010 v 22:24 | Sandie |  ♠ Zprávy ze záhrobí
čiči
Pan Spiegelman promine zneužití titulku.
Upřímně řečeno, už toho začínám mít tak akorát dost. To, že jsem celej svaťák přežívala jen na nervech a špatně pokrájeném okurkovém salátě, to bych ještě překousla. Jenže po úspěšném zvládnutí maturity stres povolil, párkrát jsem si vyšla ven, a jen se modlím, aby to nemělo nic společného s tím, že mě nějakosi škrábe v krku a bolí hlava O.x
Pozítří mám přijímačky, první z mnoha. Je toho MOC. Všechno mi leze na nervy, především čtyři zdi mého pokoje, neztlumitelná televize a mámino motto s ní spojené (let's get loud!). Bolí mě záda, oči mám unavené a nemůžu se dočkat, až tohle všechno bude za mnou...
Ale zas... kdy jindy člověk užije tolik legrace?
 


Komentáře

1 YorumiAkihime YorumiAkihime | Web | 6. června 2010 v 13:40 | Reagovat

Uááááááááááááá, tohle mi nedělej :D Takový rozkošně smutný výraz :D

Jinak - vím, že se to lehko říká a podstatně hůř dělá, ale chce to klid :) Mysli na dlouhé prázdniny, které na tebe čekají, až bude po všem ;) A určitě to dopadne dobře, držím palce!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama