na Blog.cz

Zažila jsem zatím dva základní druhy vlasů:

1. Barvy: Slovanská šeď/ blond/ popelavě blond/ mírně nazrzlá

Specifikace: Velmi tenké, křehké, se sklonem ke třepení. Špatně snáší změny teplot, podnebí, trpí vysoušením a vypadávají, kdy mohou.

Růst: Většinou pomalý až normální.

2. Barvy: Slovanská šeď/ nazrzlá/ tmavě hnědá/ přírodní černá

Specifikace: Tenké i velmi silné, odolné, třepí se málo.

Růst: Rychlý až velmi rychlý.

Sama jsem majitelkou prvního typu a s pomalým růstem jsem bojovala vždycky a navíc vlasy podrobuji barvení. Skrz touhu nechat si po radikálním ozdravném ostříhání narůst velmi dlouhé vlasy jsem se dostala k velmi zajímavým poznatkům a o některé z nich se s vámi v tomto článku podělím :)

Přivítejte první malý zázrak...

Pod perexem :)

Dnešní den byl neplánovaně zábavný...

Koho zajímá, nechť kliká na perex :)

Obsahuje divoké důchodce, vyučující s bláznivým smyslem pro humor a síťované punčocháče.

Už mi definitivně hráblo. Hráááblo, jadydýý, jadydáá!! *s pohledem absolutního šílence krčí nos a zdvihá levé obočí*

Dneska ráno jsem konečně dodělala studijně-rozborovou práci. Po třech dnech, kdy jsem doslova proseděla důlek do židle u stolního počítače, už bylo docela načase. Dodržet metodiku tvorby mě stálo mnohem víc úsilí, než kdy jindy, protože mi do toho všeho přistál na stole test z podnikové ekonomie, který jsem nedala o dva body a pokud si nechci zbaběle dávat tenhle předmět na další semestr, musím si hodit opravnou zkoušku na termín, kdy už mám zkoušku z informačních zdrojů... Hurá!!

Snad se jí bude moje porovnání použití Zipfovy metody na Sobecký gen a Obraz Doriana Graye bude líbit víc než absence mých metadat (a tímto provolávám slávu bodům, mizejícím rychlostí světla).

Upřímně by mě to všechno frustrovalo o trochu míň, kdybych neměla zítra termín zkoušky z informatiky. Nevím, nevím, jestli budu kamarádka se zadáním z Excelu. Z jednadvaceti lidí dnešní zkoušku udělalo jenom šest :O

Není to těžké, jenom debilní! Není nic lepšího než psát tříkilometrovou funkci a po desátém pokusu (a třech hodinách mezi půlkami) zjistit, že měl v zadání chybu.

Mnozí by určitě navrhli nevysedávat u nesmyslného článku na blog a jít se učit, jenže jsem tak vyflusaná, že už mě deset minut nezabije.

Prozatím vás obšťastním tím, co webkamera dala :)

Pro jistotu pod perexem.

Moji milí čtenáři,

na články jsem nezapomněla - dokonce je mám připravené a napsané, bohužel absolutně chybí čas nafotit k nim obrázky X__x

Celý den dneska sedím střídavě nad studijně-rozborovou prací, němčinou na zítřejší zkoušku (nemám ponětí, kolik musím mít bodů, takže se budu jenom modlit, abych měla minimálně 95%) a další zkoušku z podnikové ekonomiky (tam zase naprosto přesně vím, kolik bodů budu potřebovat, a taky se jenom modlím). Sem tam něco zbaštím, vypiju si čaj a zase frčím... Až se takhle jízda uklidní, napíšu vám veselou příhodu o oboustranném tisku, těžce-v-pohodě vyučujícím na informatiku a o tom, jak jsem si čtrnáct dní před zkouškou z Excelu smazala Excel...

Prozatím vás oblažím zprávou, že mě znovu úspěšně atakoval herpes virus a přísahám při své ochablé ale stále nerezignovavší imunitě, že první věc, kterou udělám, až se ten zmetek rozhodne vyklidit pozice, bude outfitová fotka. Chytá mě fotící absťák...

A co dál? Vymýšlím nabídku sukní, kterou bych mohla zveřejnit v únoru; chystám veeeliký CC na konec ledna; obarvila jsem si odrosty hennou, takže světélkuju zrzavě a nemůžu se dočat chvíle, kdy vlasy zhoustnou a budu se moct dobarvit na černo.

Jo, a snažím se myslet pozitivně.

Výsledek odevzdaných úkolů předčil všechna má očekávání! Jsem puštěná ke zkoušce na informatiku! Nebudu ji muset přehazovat na další semestr :D Teď ji ještě udělat a budu to nejšťastnější stvoření na světě...

Vítám vás v roce 2012, mí drazí čtenáři :)

Momentálně započínám učící maraton, takže budu ráda, když si najdu chvíli na rozptýlení irl, nicméně mám pár rozepsaných článků, ke kterým stačí víceméně přidat pár obrázků, a tak přibude jeden rozsáhlý článek o péči o vlasy a jeden obsáhlý o manze a anime :D

Přeji vám krásný zbytek dne a doufám, že jste si užili Silvestrovké oslavy bez újmy na zdraví :D

Chtěla jsem tak trochu vyjádřit svoje emoce a napsat nechutný výlev na téma "sere mě, když se někdo chová jako zosobněný hysterický záchvat a dětina a zatahuje mě do toho" ale neudělám to.

Bylo by to, koneckonců, dětinské a hysterické.

Napíšu vám něco o tom, proč se ted cítím podvedeně a v čem jsou kořeny tohoto pocitu.

Tohle nebude veselý článek.

Jak si asi mnozí z vás všimli, byla jsem nedávno na menší dovolené v Paříži se svým nejdražším ♥
Díky tomu, že už má můj brouček Paříž dost prochozenou a navíc jsme při minulé návštěvě našli pár bezva míst, kde mají skvělé věci za dobrou cenu, přivezla jsem si zad nějaké harampádí :D

Další obrázky si brousí zuby na nicnetušící kolemjdoucí pod perexem :D

Mé Sněhurkovské já přeje šťastné a veselé Vánoce, moji drazí čtenáři! :) Užívejte pohody a nezapomínejte dávat radost!

Poslední dobou jsem se tak trochu zamýšlela nad tím, kdo vlastně můj blog čte. Komentář mi tu zanechá jen pár jednotlivců (a bohové ví, že jsem vděčná za každý komentář), ale statistika na blogu mluví o úplně jiných číslech :)

Svět je malý a sem tam se mi stane, že na můj útulný a poklidný hřbitůvek narazí někdo, o kom se dozvím přes někoho irl...

Před dvěma lety na blog narazil jeden z mých internetově aktivních spolužáků, velký žvanil, a začal všem ve škole (nikoli ve třídě, ale ve škole) rozesílat odkazy. Jak ho znám, jednal tak zcela spontánně bez veškerých zlých úmyslů; pravda ovšem je, že mi uchystal dost horké chvilky, hlavně když mě zcela nečekaně neznámí lidé začali zdravit na chodbě a vyptávat se na věci, které jsem na blogu publikovala :D Přepadali mne dotazy i nečekaně kladnými a milými slovy chvály, pročež mě stálo značné úsilí udržet si tvář a nekoktat a nerudnout až na zadku.

Ač je to s podivem, sám žvanící spolužák se přede mnou nikdy o blogu neodvážil promluvit. Býval by to popřel, ale nevěřila bych mu, protože mi všichni bez vyjímky odpověděli, že jim odkaz poslal on :))

Rok poté můj blog našel můj bývalý češtinář a tehdy ještě pomocí zprávy pro autora mi poslal video ze křtu jeho knihy :D Když si na to při našem posledním setkání vzpomněl, chválil mi ušité výrobky a řekl, že se o nich zmínil svým studentům.

Nedávno mi sestra řekla, že prý ke mně občas zajde jedna z kamarádek kamarádky její kamarádky, takže jsem evidentně populární i v nižších ročnících gymnázia :))

Snad to nebude znít příliš namyšleně, ale... Mám z toho prostě radost. Mám radost, že můžu šířit trochu radosti, at už vtipným článkem, stripem, nebo třeba obrázky některé z věcí, kterou jsem ušila :) Mám radost, protože vést blog byl můj malý tajný sen, který se uskutečnil. Mám radost, že ta spousta času, kterou jsem blogu věnovala, nebyla vyplýtvaná nadarmo.

Lide, děkuji vám srdečně a doufám, že vás neklamu a nezklamu ani do budoucna :)

Za pár týdnů mi začíná zkouškové, takže se provoz opět lehce pozastaví. Budu se ale snažit ze všech sil, aby přibývaly pěkné články :)

Chci vám všem popřát krásné prožití vánočních prázdnin a poklidné svátky :) Přeju vám, aby pro vás byly vánoce tak příjemné, jak jen mohou, a abyste se vyhnuli honičce za dárky a potravinami, za vytvářením umělé atmosféry a abyste se nesnažili jednou v roce tvářit mile na někoho, koho nesnášíte, pouze protože "jsou ty svátky klidu a míru".

Víte... klidu a míru dojdete jen pokud budete žít v souladu sami se sebou a nebudete se přetvařovat. Mít se rádi a myslet na sebe by lidé měli samo od sebe. Každý, každičký den.